Povinností poplatníka je naprogramovat tzv. Komoditní základnu v pokladnì. Dùle¾ité je, abyste si je mohli sami pøipravit nebo získat rady od slu¾by. Pokladna v obchodì by mìla být pøedprogramovaná komoditní databáze, která mimo jiné vybírá jména jednotlivých produktù a pomáhá tomu, ¾e podnikatel má na prodej. Spoleènosti tak tì¾ce pøidìlené jsou také vyti¹tìny na originálu, stejnì jako na kopii daòového dokladu.
Bohu¾el, zákon není definován v souèasných rolích, tak¾e bych nepøedstavoval potí¾e u¾ivatelùm pokladny. Mnoho z nich nechce velice rozsáhlou databázi zbo¾í a chtìl by se také vyhnout problémùm s daòovou správou. Daòový úøad mù¾e prokázat nedostatky v programování pokladny, kdy spoleènosti, které prodávaly zbo¾í nebo pomoc, nebudou zcela specifikovány.
Pøi zavádìní názvù do komoditní databáze by mìla na cestì vytváøet hardwarové schopnosti daòové pokladny. Jednotlivé modely pokladen mají rùzný poèet znakù, které lze zadat. Ministr financí se domnívá, ¾e ve¹kerý popis výrobku nebo slu¾by, který pou¾ívá, by mìl být zakoupen pro jeho identifikaci. Pøíli¹ obecná slova nesplòují zákonné po¾adavky na to, aby byly komoditní pokladny.
Problémy týkající se kapacity databáze produktù také pomáhají pokladnì se zvlá¹tním zájmem tìch podnikatelù, kteøí prodávají mnoho rùzných výrobkù nebo poskytují rùzné slu¾by. Èím více polo¾ek a slu¾eb, tím více polo¾ek, které mají být plánovány na tr¾ní bázi, èím vìt¹í kapacita fiskální pokladny. A jak víme, naøízením ze dne 14. bøezna 2013 týkajícím se registraèních pokladen specifikuje, ¾e "potvrzení by mìlo mimo jiné obsahovat název produktu nebo slu¾by umo¾òující jeho snadnou identifikaci". Má prezentaci k vylouèení situací, kdy daòoví poplatníci budou pou¾ívat názvy urèitých èísel výrobkù / slu¾eb, a nikoli názvy jednotlivých produktù / slu¾eb.
V souhrnu lze konstatovat, vytváøí základ komoditního pokladny musí pouèit z nìkolika barev v této oblasti, a to pøedev¹ím ze zákonných po¾adavkù. Jejich notoricky známý nierobienie, øízení IZS jistì souhlasil s tì¾kými následky, které by ka¾dý podnikatel chtìjí vyhnout. O nìco ménì omezující pravidla mají malé a støední podniky, napøíklad na bydlení obchodù, které nemají velmi dobrý specifikují názvy prodávaných výrobkù, pøípad není ¾ádoucí pou¾ívat názvy chléb, celozrnné nebo ¾emli s mákem a dostatek chleba, smrkový, samozøejmì s logem pøíslu¹né èástky danì za urèité zbo¾í.